Let do Tokya s Flyemirates byl pro nás velkým otazníkem. A tak jsme byli napnutí, jaký bude? Naposledy jsme letěli s Finairem a navíc bussines třidou. Tentokrát jsme letenky vybírali podle ceny.
Na letiště nás odvezl náš Ondra, který dostal po cestě z Liberce, od starostlivé maminky, milión instrukcí, že byl rád, když se milovaných rodičů zbavil. Ten jeho výraz je toho důkazem:)![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWbiucMlFD4Nu_o8z0Miiv6AT5BzmgX6HU7ilqlEm2fVgft3p8sajjbHx1FH5WPq0Xy37CH5_rFapEKVRV_YJWW54U98xgzEJ6she5BEZOoEfN5RJCrj1xF_V2meFzjB96hUt6QHJMZvzg//)
Rychle odbavit kufry, které měly dokonce podváhu. Zavazadla mohla vážit max. 30 kg a naše neměla ani 25 kg. (1 osoba=1kufr maximální váhy 30 kg)
Rychle odbavit kufry, které měly dokonce podváhu. Zavazadla mohla vážit max. 30 kg a naše neměla ani 25 kg. (1 osoba=1kufr maximální váhy 30 kg)
Jsem zvědavá kolik to bude až poletíme zpátky? "Že jo, Mahito!?!"![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIwydvkEYP0nThzD53xoQj-F-VlV0QetlJh69c2hIgWSwP-gy92ZLEV8xTURlg6uxQakVaVj16w6JF-qpFpgQND6BXUMzQKUCjS4zj310-4IxxyNgk5tT33ZUzhQo6asQaA9nJlDNLTiR5//)
Jakmile jsme se zbavili kufrů, tak šup do letištního salonku Menzis na terminálu 1 a zasloužené šampaňský, teď už mi je všechno jedno.... "Ještě jednu skleničku, miláčku."![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjj2mg5Cv0Lu7ITKfP-ichcr3PRBq1U6wPwyllgMilzxUyPKcV8rvZTi9RKnCoeLo79yPT8sF08uR1mxfVQo5wZp1PPw943mNJI4Hey_YKFyl8l9t8L2IuL_grNAf7XewlhPTstMTD2fRu_//)
Cesta z Prahy do Dubaje byla opravdu příjemná, letadlo bylo poloprázdné a tak jsme se roztahovali a povalovali na prostředku sami. Dokonce jídlo bylo také v pohodě.
Jakmile jsme se zbavili kufrů, tak šup do letištního salonku Menzis na terminálu 1 a zasloužené šampaňský, teď už mi je všechno jedno.... "Ještě jednu skleničku, miláčku."
Cesta z Prahy do Dubaje byla opravdu příjemná, letadlo bylo poloprázdné a tak jsme se roztahovali a povalovali na prostředku sami. Dokonce jídlo bylo také v pohodě.
6 hodin letu uběhlo skvěle. A byli jsme v Dubaji. Hned bych se šla koupat! Hurá! ![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9F2Rc_8Y8iGs8i5kAkWWcZvfVIGv3vyt-g8Hl7Igblh5kc9Lud0b18d3QerDYFSMrKCbJrkkSo_oAMXOR4kySQmocG07MF0WeFssOxHAoS_uoLq19We5xotfhwn16MDQ40SGto09msTWo//)
V Dubaji jsme měli čas 2:55, takže pláž jsme nestihli. A hodinu předem se už začlo s nástupem. Nacpali jsme se do letadla, kde nebylo jediné volné místečko. Opravdu jako sardinky! Seděli jsme na trojsedačce s pánem Číňanem. Já byla sice u okýnka, ale to jsme museli po jídle, na příkaz letušky, všichni zavřít a potom už byla moje jediná starost, jak přeskočit pána vedle nás, až budu potřebovat čůrat...v letadle se má hodně pít voda, žejo:) a spát, žejo:)
V Dubaji jsme měli čas 2:55, takže pláž jsme nestihli. A hodinu předem se už začlo s nástupem. Nacpali jsme se do letadla, kde nebylo jediné volné místečko. Opravdu jako sardinky! Seděli jsme na trojsedačce s pánem Číňanem. Já byla sice u okýnka, ale to jsme museli po jídle, na příkaz letušky, všichni zavřít a potom už byla moje jediná starost, jak přeskočit pána vedle nás, až budu potřebovat čůrat...v letadle se má hodně pít voda, žejo:) a spát, žejo:)
Asi po půl hodině letu jsem se pravidelně ptala Mahito: "A kdy už tam budem?":)![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivsWjfkj1ijVdfkANMSq8mFqHgUpoMyg2v1ecZ4Xer6FVsDdUZ_XLXMUr94a-N50KgrBWgqCBuynBIZgqjhdrkzObMUDFgo9qGN6zClHl88GBXBpgnh-mTyRMzuTb5Yqk25OoNCuefOcgZ//)
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsJKTLr3-hmC-SlVfhNycPVrPm40trrxZy54wQKeVVlZgSWmUmkRMyszByRiqp9eE7bcWKF-XyBHi7F_nmpUSg5F1KXR7CJfmNG4lxKzwh_Y4M9N6iMkRTbyvIViNXGXCbIwKJleFh9L-W//)
Nakonec to přeci jen uteklo a byli jsme skoro v cíli. V 17:25 jsme bezpečně přistáli na letišti Narita.
Posunuli si hodinky o 7 hodin dopředu, prošli každý zvlášť(Japonci a cizinci jsou oddělení)pasovou a emigrační kontrolou, popadli kufry a rychle koupit lístky na busík směr Tokyo Shinjuku a budeme doma. Jízdenka stojí 3000¥, asi 600kč pro jednoho. Cesta z letiště trvá 1:15 a je příjemná. Potom už jen 3 minuty pěšky od hotelu Park Hyatt Tokyo.:)
Doma jsme se jen otočili a protože už byl čas večeře, tak jsme vyrazili na udon, nudle ve vývaru. A tempuru, já si dala lilek, krevetu a rybu. Mňam. Postavilo nás to na nohy. Taková vyprošťovácká záležitost:)
Po večeři jsme si skočli na jedno. Pivo Asahi. Restaurace se jmenuje Pasta Frolla, ale my té terásce říkame U Pána:
)![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6V_EMssX1Iw5TkWR_rmgnZFyRnUAdqnSlNoDrq19Jn-7Xjz6TzmyPt7_M2K0q5K6wg773YomdRZrfrjtNLRROTImGRDJ8xabRuNXOUrBoCJ4KmESBFxJE9VumW6lQZhFtzomSBlU33rDl//)
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnk-WAQHwxnfweLdj9G5-W5JbXcXpVF50t5sfbE2J4U3vmDnzCAA7nGTukILjXcF7mPfqsn6aLtwYb4J164iQDclalQ23pavkNqem0P63-x-1fle0Qs_BIC6jE9xLk_XOWf0XS5RSK-iv3//)
)
A pak už jsme se stavili jenom pro "chleba".
Základní chleba je tu toustový (Balíček 6 plátků za 98¥, asi 20 kč)
Prodejny s potravinama jsou na každém rohu a pozor: otevřeno mají 24 hodin. Tahle fotka je focená okolo půlnoci:))))
Žádné komentáře:
Okomentovat