Čas na ostrově Kuredu utíkal snad rychleji než kde jinde...
Ale pravda je, že těch 8 nocí a dní úplně stačí, potom už by to chtělo určitě nějaký výlet,
nebo změnu ostrova, aby to nebyla jen prázná nuda.
nebo změnu ostrova, aby to nebyla jen prázná nuda.
Den před plánovaným zpátečním odletem už v pokoji čekala obálka s pokyny k odletu. A když jsme si je přečetli, tak nám ztuhly naše úsměvy...To snad NE!
Odlétali jsme s Turkish Airlanes ve 23:15 v noci. ANO, to se sice nezměnilo, ale:
Vilu vyklidit do 12:00, odlet z ostrova hydroplánem ve 14:00. No fajn: takže bychom byli na letišti v Male také ve 14:00, protože je tam o hodinu míň. A do odletu budeme čekat na letišti, při nejlepším v salónku. 9 hodin? Nikdy! A potom 8 hodin letu do Istanbulu. Tomu se říká zádrhel na konec.
Jako první krok jsme se šli zeptat na recepci na možnost přebukováni hydroplánu s pozdějším odletem. S tím jsme neuspěli: prý je to poslední, co ten den z Kuredu do Male odlétá. Hmmm.
Napsala jsem tedy našemu fischerovému delegátovi, že se mi nelíbí čekat na letišti takovou dobu. Ihned reagoval s nadějí, že pro nás připraví nějaké varianty.
No, moc jsem si od toho neslibovala. A tak jsme už vymýšleli, že si vezmeme taxi a jen tak někam pojedeme do města než bude čas k odletu.
Nakonec to dopadlo úžasně, díky skvělým lidem na správném místem: delegát Ondřej pro nás připravil 3 nabídky i podle finančních možností a my si vybrali: přesun taxíkem do městského hotýlku navíc hned u veřejné pláže.
Na recepci hotelu Coconut Tree na nás čekala, i s welcome drinky a se spousty informací, krásná milá češka Petra. A stihly jsme spolu později i malý nákup.
Ubytovali jsme se v krásném klimatizovaném pokoji a hurá do ulic.
Byla to velká změna. skoro šok. Život ve městě a atmosféra v ulicích a obchodech byl neskutečný zážitek a my děkovali za to, že jsme si nechtěně rozšířili obzor. Tady byl život!
Ubytovali jsme se v krásném klimatizovaném pokoji a hurá do ulic.
Byla to velká změna. skoro šok. Život ve městě a atmosféra v ulicích a obchodech byl neskutečný zážitek a my děkovali za to, že jsme si nechtěně rozšířili obzor. Tady byl život!
Male nás uchvátilo, moře a veřejná pláž už tolik ne, ale ten opravdový život, místní lidé, to byl takový kontrast oproti tomu pohodlnému a luxusnímu životu v izolaci na ostrůvku.
Před devátou pro nás přijelo dle domluvy taxi, rozloučili jsme se s naší novou kamarádkou Petrou a unavení a spokojení se vrátili na letiště.
Pár hodin v Male bylo nezapomenutelných a moc děkuju náhodě, že jsme se tam podívali.
Tak a to je konec Malediv pro zamilované.
Všechno dopadlo dobře a my jsme byli unavení, ale štastní, a celou cestu domů jsme spokojeně spali a spali a spali.
Male nás prostě chytlo za srdce!
Radana a Mahito