Bleší trh přímo v centru Tokya

Kousíček od našeho bytu máme velký park, jmenuje se jednoduše Shinjuku Central Park. A se svou rozlohou 88 000 m2 (rozprostírá se mezi hotelem Park Hyatt Tokyo a Tokijskou radnicí) je skvělou oázou mezi mrakodrapy. Určitě se o něm brzy zase zmíním...koná se zde pořád něco.

Ale sobota jednou za 14 dní je vyhrazena blešímu trhu.

Všeobecně bleší trhy jsou mezi japonci velmi popularní. A kromě oblečení, bot, doplňku, které tu převažují, tady najdete i staré nepotřebné drobnosti do domácnosti, hračky, sběratelské záležitosti...Tak jdeme na obhlídku:

Začátek je od 10 hodin dopoledne a končí v 15 hodin.

Prodávající si své obchůdky rozprostřou přímo na rozpáleném betonovém náměstíčku, které je uprostředku parku.


Pro cizince, kterých právě tady potkávám hodně, jsou lákavé tradiční japonské vějíře, keramika, boty geta a panenky... Ale i foťáky a komiksové figurky.

Jen tak mimochodem, já dorazila po 10 hodině a teplota už byla na třicítce... Takže jsem obdivovala prodavače, jak tam vydrží. I když mám kšiltovku na hlavě, brýle a láhev vody, mám pocit, že to tady nevydržím.


A už mám první úlovek! Botičky! Cena 200¥. Takže 40 Kč. A jdeme dál. Ale to vedro je šílený...


Klobouk v téhle víhni je nejenom frajeřina, ale i nutnost. Chudák to miminko, ale vypadá spokojeně.


Já se zdržovala jenom ve stinné straně, a i tak jsem to ani ne za hodinu vzdala.... Jo, jsem gaidžin, cizinec. Nemám trénink.


No, nekupte to za hyaku jen (100¥....za dvacku:)

A tady už je můj nákup v plné kráse: 

1/ levandulové šortky značky Chip&Pepper, ještě s visačkami (200¥, původní cena 14000¥)

-připomínají mi levandulový záhon doma

2/ gumové sandálky značka Vista Praia (300¥)

-užiju je tady teď v době dešťů asi nejvíc

3/ 100% hedvábný šatek s plachetnicema a kotvičkama (50¥) to je deset korun!!! 

-krásnej do vlasů nebo na krk

4/ tmavě modré šortky Western glove works s vysokým pasem a mají i kšandy (200¥)

-jsou úžasné, k tomu bíle tričko a ten šátek a moje stříbrný boty

5/ ty kožené botky (200¥)

-podpatky miluju

6/ ještě černobílý kostkovaný šatičky, ty už jsou v pračce..(100¥)

-černobílým kostičkám za sto jenů nikdy neodolám

Teď už zasloužená kávička! A když to všechno spočítán, tak celková útrata za 6 kousků je sumasumárum 1050¥. Asi 200 korun. A pak, že je v Tokyu draze? 

Dlouhý let

Let do Tokya s Flyemirates byl pro nás velkým otazníkem. A tak jsme byli napnutí, jaký bude? Naposledy jsme letěli s Finairem a navíc bussines třidou. Tentokrát jsme letenky vybírali podle ceny.

Na letiště nás odvezl náš Ondra, který dostal po cestě z Liberce, od starostlivé maminky, milión instrukcí, že byl rád, když se milovaných rodičů zbavil. Ten jeho výraz je toho důkazem:)
Rychle odbavit kufry, které měly dokonce podváhu. Zavazadla mohla vážit max. 30 kg a naše neměla ani 25 kg. (1 osoba=1kufr maximální váhy 30 kg)

Jsem zvědavá kolik to bude až poletíme zpátky? "Že jo, Mahito!?!"
Jakmile jsme se zbavili kufrů, tak šup do letištního salonku Menzis na terminálu 1 a zasloužené šampaňský, teď už mi je všechno jedno.... "Ještě jednu skleničku, miláčku."
Cesta z Prahy do Dubaje byla opravdu příjemná, letadlo bylo poloprázdné a tak jsme se roztahovali a povalovali na prostředku sami. Dokonce jídlo bylo také v pohodě. 

6 hodin letu uběhlo skvěle. A byli jsme v Dubaji. Hned bych se šla koupat! Hurá! 
V Dubaji jsme měli čas 2:55, takže pláž jsme nestihli. A hodinu předem se už začlo s nástupem. Nacpali jsme se do letadla, kde nebylo jediné volné místečko. Opravdu jako sardinky! Seděli jsme na trojsedačce s pánem Číňanem. Já byla sice u okýnka, ale to jsme museli po jídle, na příkaz letušky, všichni zavřít a potom už byla moje jediná starost, jak přeskočit pána vedle nás, až budu potřebovat čůrat...v letadle se má hodně pít voda, žejo:) a spát, žejo:) 

Asi po půl hodině letu jsem se pravidelně ptala Mahito: "A kdy už tam budem?":)

Nakonec to přeci jen uteklo a byli jsme skoro v cíli. V 17:25 jsme bezpečně přistáli na letišti Narita.

Posunuli si hodinky o 7 hodin dopředu, prošli každý zvlášť(Japonci a cizinci jsou oddělení)pasovou a emigrační kontrolou, popadli kufry a rychle koupit lístky na busík směr Tokyo Shinjuku a budeme doma. Jízdenka stojí 3000¥, asi 600kč pro jednoho. Cesta z letiště trvá 1:15 a je příjemná. Potom už jen 3 minuty pěšky od hotelu Park Hyatt Tokyo.:)

Doma jsme se jen otočili a protože už byl čas večeře, tak jsme vyrazili na udon, nudle ve vývaru. A tempuru, já si dala lilek, krevetu a rybu. Mňam. Postavilo nás to na nohy. Taková vyprošťovácká záležitost:)
 

Po večeři jsme si skočli na jedno. Pivo Asahi. Restaurace se jmenuje Pasta Frolla, ale my té terásce říkame U Pána:
)

A pak už jsme se stavili jenom pro "chleba". 

Základní chleba je tu toustový (Balíček 6 plátků za 98¥, asi 20 kč)

Prodejny s potravinama jsou na každém rohu a pozor: otevřeno mají 24 hodin. Tahle fotka je focená okolo půlnoci:))))

Vítejte na palubě

Take rádi létáte jako já? Nebo máte obavy z létání jako můj syn Ondra? Přemýšlíte a ladíte svůj outfit do letadla?

Co si vzít s sebou do příruční kabely na palubu?

Tak vám přináším moje léty prověřené tipy. 

Cesta z našeho domu až do apartmánu v Tokyu zabere skoro 24 hodin. Tentokrát letíme až odpoledne v 15:55 z Prahy a přílet na letiště v Tokyu Narita je v 17:25. V Tokyu si posuneme čas dopředu o 7 hodin.

Počasí v Tokyu v tuto dobu není ideální, začala doba dešťů..ale to jen pro zajímavost

1/ S SEBOU

Nerada vláčím zbytečnosti. Chci si cestu užít a jakmile si odbavíme zavazadla, tak nám musí stačit moje kabela a pasy.

Časem jsem vyselektovala spousty věci a tohle je moje současná ideální náplň kabely:

Ale dopadne to takhle:

A nakonec ještě takhle: přeci kabelku Chanel nedám z dohledu!

2/NA SEBE:

Oblečení na sebe na dlouhou celodenní cestu volím pohodlné oblečení. A i když stylistky zavrhují a odsuzují legíny, tak já toto pravidlo prostě ignoruju. Legíny a k nim cokoliv delšího pod zadek je podle mého estetického cítění ok. 

Líčení: vynechávám makeup a řasenku, ale rty si nalíčím hydratační rtěnkou

V letadle je suchý vzduch, používám vichy termální vodu. A hydratační krém. 

Moje sestava:

*Legíny, ty jsou opravdu stoleté, značka Triump

*Triko nebo tílko

*Delší svetr, bez zapínání, s dolním krajkovým lemem, značka Wallis. Plní funkci moji vlastní dečky, do které se zachumlám. 

*Boty a ponožky. 

*Sluneční brýle jsou důležité, protože se do letadla nelíčim a klobouk, který sice v letadle sundám, ale v kufru by asi nepřežil

*Hodinky a mobil

*Kabela Goyard, nacpaná k prasknutí...

3/DO SEBE

Před letem asi 12 hodin si vezmu 1acylpirin, někde jsem to vyčetla, že je to prevence embolie a od té doby to tak dělám

Piju hodně neperlivé vody

Nepiju kávu

Alkohol ano 

 

A i kdyby jsem všechno zapomněla, tak to nevadí:

Protože budeme SPOLU!

Radana a Mahito

Balím kufry

Čas odletu se nám už opravdu přibližuje. Kufry jsem vydolovala z komory a přemýšlím, co do nich vezmu s sebou. Mahito natáčí v San Francisku skoro až do našeho odletu, vrací se den před odletem, takže to balení je na mně. Ale to nevadí. Převážnou část už mám připravenou, ještě musím dokoupit pár dárků a zajít do lékárny. Bereme 2 kufry a jeden příruční, ale ten se použije až na cestu zpátky.
Zatím patent kufr v kufr, system babuška)

1/DÁRKY

Zabírají nejvíce místa a taky jsou nejvíc těžké. Ale zase zpátky bude víc místa na nově nakoupené věci.

Co koupit do ciziny? Kupujeme stále dokola: Becherovky, slivovice, české granáty, české sklo a tentokrát novinku Hořické trubičky na ochutnáni pro Mahitovi kolegy.

2/LÉKY

I když se v Japonsku dá většina léků normálně koupit, stejně bereme naše domácí jedničky: paralen, živočišné uhlí, kinedril, gynoperval, antibiotika pro jistotu, předepsaná paní doktorkou. A nově kapky proti kašli. Protože minule Mahito přiletěl s kašlem a volně se kapky nedaly koupit, nakonec musel k doktorovi. 

(Léky proti bolesti, kapky do očí a cucací pastilky na bolest v krku se dají koupit v drogérii-nebereme)

3/ČTENÍ

Potřebuju aspoň 8 knih.

Moc ráda a hodně čtu. V průměru přečtu týdně jednu knížku. Tady v Liberci mám průkazku do knihovny a to je ideální. S sebou si nakoupím knížky co nejlevněji v antikvariátech nebo v knihkupectvích v akci. Knížky také nevezu zpátky. I když vyjímkou je román od Susanna Kubelka Druhé jaro Mimi Tulipanové, kterou jsem si zamilovala! A mám ji doma, skvělá knížka.

4/KOSMETIKA

Ta se dá samozřejmě koupit až tam, ale já sázím na osvědčenou kvalitu a v tomhle se jistím.

Moje oblíbené krémy na obličej a tělo, většinou značka DM, šampony a kondicionery Kerastase, barvu na vlasy, kartáčky a pastu na zuby, deodoranty, 

no a samozřejmě dekorativní kosmetika v taštičce, skládá se z makeupu, řasenky, tužky na obočí a rtěnky

Ješte balím parfém, ale protože mi můj nejmilovanější Chanel Chance došel, tak si beru jen pár vzorečků na cestu a parfém si koupím na místě. A bude to změna!

5/OBLEČENÍ a BOTY

Minimum. Co to konkrétně znamená?

To uvidíte a já taky.... Těšte se na závěrečnou balící část.

Mějte krásný den.

Letenky do Tokya

Blíží se náš odlet do Tokya a tak jsme měli nejvyšší čas vybrat a koupit letenky.
Dnes to není nic složitého, jen je možná nabídek tolik, že si musíte dát práci a prokousat se úspěšně k té pravé letence.

A jak ji vybírám já?

Vetšinu letenek kupujeme online na portálu letuska.cz

Zadáte cílovou destinaci, datum, počet osob a leteckou třídu.

A už se na vás hrnou možnosti. A ceny. Ceny letenek v ekonomické třídě se nyní pohybují okolo 17 tisíc a v bussines od 60 tisíc výš. Je to velký rozdíl. Mahito je hýčkaný kameraman a tak pokud letíme pravovně, tak nám produkce platí bussines. A to si užíváme. Ale když letíme soukromě, tak letíme varianta škudlil, ale taky se to dá.

Taky nezapomeňte dát si pozor na to kolik zavazadel je povoleno pro osobu. Někdy je to pouze 1 zavazadlo, někdy 2. Váha je taky různá od 20 kg až 30 kg.

Bussines má 3 kusy na osobu. Ale 6 kufrů teda doma fakt nemáme.....

Poletíme se 2 velkýma kuframa. 

Do Tokya se musí vždy přestupovat, tak pozor na dlouhý nebo krátký čas mezi dalším odletem. Ideální je 90 minut. Někdo miluje nákupy na letišti, tak možná vyplní čas pobíháním po dutyfree obchodech.

Já se těším na salónek, který je k bussines letence jako bonus. Tam je klid a mír. Dám si skleničku vína a vyřídím telefonáty rodině...

Tentokrát letíme premiéru s Emirates, tak jsem zvědavá. Let Praha-Dubaj trvá 6 hodin potom máme 2,5 hodiny čas a Dubaj-Tokyo 10 hodin.

A co s sebou do letadla? Do kabelky a na sebe, připadně do sebe...To vám přichystám příště.

      

Balíme do japonska

Tak už je to tady....Balíme, na 2 měsíce se stěhujeme do našeho apartmá poblíž ikonického hotelu z filmu Sofia Coppola Ztraceno v překladu.
Budu se s vámi dělit o své zážitky a budu psát a fotit,,,
A můžete si objednat, co by vás bavilo, zajímalo....
Tak se těšíme....
Radana a Mahito

Nové hobby: Flatlay

Flatlay není žádná novinka, je to jednoduchý styl focení. A ten mě teď hrozně baví. Základní pravidlo: že TO musíte vyfotit ze shora! To je ten celý vtip.

Já nejvíce flatlay používám pro focení oblečení, kombinace různých outfitů, ale je oblíbený i pro kosmetiku, květiny....jídlo

Cokoliv se vám zalíbí při pohledu shora, vyfotíte a už máte trendy flatlay!

A můžete si hrát s přesouváním a vyměňováním věciček. Zjistíte, co ladí a co ne... 

Já fotím nejraději v ložnici, která má ideální podlahu, bílá prkna. A k tomu stojím na malé židličce. Nic víc mi nechybí. Jenom stále fotím na oblíbenej mobil, takže žádné profi fotky to nikdy nebudou, ale to ani být nemají. Chci fotky, a to mi mobil, který mám stále po ruce, bohatě poskytuje.