pátek 1. září 2017

Srpen



Srpen je krásný měsíc už jenom proto, že je léto, prázdniny.
Ale já mám v srpnu taky narozeniny 10.8. a máme s Mahito 31.8. výročí svatby.





No, musím se přizat, že jsem doma a svým blízkým zakázala ty moje letošní a ty další narozeniny slavit. Pořád se nějak s tou číslovkou nemůžu popasovat.
50 let. Fakt už je mi tolik? Fakt,! Ale já si připadám pořád stejná...


No, ale má cenu brečet nad rozlitým mlíkem? Nemá!
Má cenu brečet nad kalendářem, že už nám je tolik? Nemá!
Jediný, co má smysl, snažit se být spokojený a to není o tom kolik nám právě ukázal kalendář. (Že jo?)
A taky to není úplně o penězích, ta spokojenost. (Že jo?)
No, takhle se já teda snažím už měsíc chlácholit. A musím řict, že to trochu funguje. Taky funguje když vás někdo miluje. A já mám to obrovský štěstí a taky velkou kliku, že mám Mahito. 
Ale pozor!
Občas je u nás Itálie, občas líbánky, občas i nuda. 
To jen na instagramu to vypadá na nekonečný ráj. Ne, není. Taky jsme si jednou prošli krizí a chtěli jsme to zabalit... 
Takže včera jsme oslavili výročí svatby, takovou číslovku na dortu bych brala hned...26 let od svatby na Karlštejně.
Dárek k výročí, objednaný až z Kanady zatím leží na celnici a to mělo být moje překvapení. Bů...no, dobře, nevadí...




Jé, ale jedna věc mě vadí, a to máte na svědomí vy a mě to je blbý vás poučovat a opravovat, ale využiju svého stáří:) Ó má to své klady✔️
Jmenuju se Radana Adachi (vyslovnost: Radana Adači)
Nevadí mi, když někdo občas netrefí japonskou výslovnost na Adaši, to Češi nemůžou znát.
Ale jméno Radana mám, ať se vám to mnohým asi nezdá, ráda! A mám nepřijemný pocit, když slyším různá rádoby vylepšení jako Radi, Raduš, Ráďo, někdy i Radko.
Tak moc prosím Radana je moje jméno, ať se vám líbí nebo ne:)
Vaše Radana




neděle 13. srpna 2017

Maledivy pro zamilované. Kapitola 4. Male nebylo v plánu


Čas na ostrově Kuredu utíkal snad rychleji než kde jinde...
Ale pravda je, že těch 8 nocí a dní úplně stačí, potom už by to chtělo určitě nějaký výlet,
nebo změnu ostrova, aby to nebyla jen prázná nuda.

Den před plánovaným zpátečním odletem už v pokoji čekala obálka s pokyny k odletu. A když jsme si je přečetli, tak nám ztuhly naše úsměvy...To snad NE!


Odlétali jsme s Turkish Airlanes ve 23:15 v noci. ANO, to se sice nezměnilo, ale:

Vilu vyklidit do 12:00, odlet z ostrova hydroplánem ve 14:00. No fajn: takže bychom byli na letišti v Male také ve 14:00, protože je tam o hodinu míň. A do odletu budeme čekat na letišti, při nejlepším v salónku. 9 hodin? Nikdy! A potom 8 hodin letu do Istanbulu. Tomu se říká zádrhel na konec.

Jako první krok jsme se šli zeptat na recepci na možnost přebukováni hydroplánu s pozdějším odletem. S tím jsme neuspěli: prý je to poslední, co ten den z Kuredu do Male odlétá. Hmmm.
Napsala jsem tedy našemu fischerovému delegátovi, že se mi nelíbí čekat na letišti takovou dobu. Ihned reagoval s nadějí, že pro nás připraví nějaké varianty. 
No, moc jsem si od toho neslibovala. A tak jsme už vymýšleli, že si vezmeme taxi a jen tak někam pojedeme do města než bude čas k odletu.
Nakonec to dopadlo úžasně, díky skvělým lidem na správném místem: delegát Ondřej pro nás připravil 3 nabídky i podle finančních možností a my si vybrali: přesun taxíkem do městského hotýlku navíc hned u veřejné pláže. 
Na recepci hotelu Coconut Tree na nás čekala, i s welcome drinky a se spousty informací, krásná milá češka Petra. A stihly jsme spolu později i malý nákup.
Ubytovali jsme se v krásném klimatizovaném pokoji a hurá do ulic.

Byla to velká změna. skoro šok. Život ve městě a atmosféra v ulicích a obchodech byl neskutečný zážitek a my děkovali za to, že jsme si nechtěně rozšířili obzor. Tady byl život!
Male nás uchvátilo, moře a veřejná pláž už tolik ne, ale ten opravdový život, místní lidé, to byl takový kontrast oproti tomu pohodlnému a luxusnímu životu v izolaci na ostrůvku. 
Před devátou pro nás přijelo dle domluvy taxi, rozloučili jsme se s naší novou kamarádkou Petrou a unavení a spokojení se vrátili na letiště. 
Pár hodin v Male bylo nezapomenutelných a moc děkuju náhodě, že jsme se tam podívali.
















Tak a to je konec Malediv pro zamilované.
Všechno dopadlo dobře a my jsme byli unavení, ale štastní, a celou cestu domů jsme spokojeně spali a spali a spali.
Male nás prostě chytlo za srdce! 
Radana a Mahito

neděle 30. července 2017

Maledivy pro zamilované: kapitola 3. Láska prochází žaludkem



Tato kapitola bude věnovaná jídlu a pití na Maledivách. Pro nás byla premiéra forma stravování all inclusive. Normálně na dovolené volíme oblíbenou polopenzi a celý den utíkáme od hotelového komplexu co nejdál....ale tady na ostrůvku Kuredu, který je dlouhý 2 km nám přišlo all inclusive logické a kvůli pitnému režimu i nutné.
A volba byla skvělá. Na ostrůvku byly 3 restaurace, které jsme mohli v rámci All Inclusive využívat. Rychle jsme se zorientovali a oblíbili si luxusní restauraci Sangu, blízko water vilas a úplně si zamilovali restauraci nad mořem a u krásného bazénu, Bonthi, pro změnu na širším konci ostrůvku.
Poprvé jsem zde ochutnala ovoce zvané maracuja a dračí ovoce. Bylo zde spoustu ananasu, melounů, jablek, kiwi a banánů. Také jsme se těšili na ryby a plody moře, ale nabídka nebyla až tak velká. 



SNÍDANĚ
Miluju sladké. Moje snídaně doma musí být sladká, proto vlastně tak často peču. Tady jsem se snažila jíst zdravěji, když už jsem toho jedla tolik:) 
Takže jsem se ráno nacpala čerstvým ovocem, abych si ho užila. Úplně jsem zde vyřadila pečivo a veškeré přilohy a sladké zákusky jsem jen jedla očima. Dělali zde vynikající freshe, takže ráno bylo za mne úplně TOP.
Mahito doma snídá takzvaně na vidličku: šunku, vejce, máslo, sýr a tak si to dopřával i tady a byl spokojený.
Mahito snídaně

A moje snídaně

OBĚD



Oběd jsme trochu flákali, ale nevynechali jsme žádný. I když jsme si říkali, že nemáme ani hlad, tak nám to nedalo a okolo 14 se na malý obídek vypravili. Byl to čas, kdy jsme skončili naší siestu, kterou jsme tu opravdu dodržovali a okolo 11 až 14 jsme odpočívali ve stínu a chladu naší vilky.
Já si k obědu vybírala pro změnu trochu zeleniny a jako dezert zase ovoce. Maracuju jsem si úplně zamilovala. Chuť je kyselá ale osvěžující. Mahito si taky k obědu pochutnal na něčem dietnějším.
VEČEŘE 

To jsme se hezky oblékli a vyrazili okolo osmé na drinčík. Já si na koktejly, kterých tu mají spousty, nepotrpím, ale skvělé martiny classic s olivou jsem si vychutnala jako aperitiv moc ráda, Mahitův byl oblíbený gin a tonik. Poseděli jsme s pitím u moře a potom se přesunuli do restaurace.
A večeři si užívali, pomalu a v klidu. Byli jsme spolu, šťastní a na takovém krásném místě....nebylo kam spěchat, naopak. Nejraději bych zastavila čas...
Já jsem byla zvyklá z domova a ze školy jíst rychle a bez řečí. Pamatuji si dodnes pořekadlo ze školky: Dobré chutnání a žádné povídání. A ze školní jídelny zase: Jak k jídlu, tak k dílu. Tak na to musíme zapomenout!!!
Večeři jsme si opravdu vychutnávali nejvíce. Tentokrát  jsme si pochutnávali na rybách, masu a ochutnávali, co jsme nikdy neviděli a nikdy nejedli. Mahito si na závěr dal sladký dezert a já raději sýr. I když miluju sladké, tak ho zasadně večer nejím.
Navíc poslední večer nás přivedli ke krásně vyzdobenému stolu...až nám to vehnalo slzy do očí a  nám se už ani trochu nelíbila představa, že druhý den touhle dobou budeme mít večeři v letadle.
Ale slibíli jsme si,že se sem určitě zase vrátíme...a sliby se mají plnit! A přání taky!


Radana a Mahito 

neděle 23. července 2017

Maledivy pro zamilované:Kapitola 2. Ubytování


Na ostrově Kuredu, nám na recepci připnuli modré náramky a my jsme vyrazili s doprovodem do naší vily na pláži s vířivkou. Resort nabízel stravování all inclusive a to byla pro nás také premiéra. Tak jsme byli napnutí a plní očekávání...
Na ostrově si můžete vybírat z celkem 5 kategorií "pokojů":
Nejluxusnější jsou water villas, to jsou ty domečky v moři na kůlech, potom nejjednodušší bungalovy v zahradě, bungalovy na pláži, vila na pláži a vila na pláži s vířivkou  Já jsem pro nás vybrala nejlepší kategorii ubytování na pláži. Water vilu bych ráda někdy vyzkoušela, ale bílý písek, mušličky, pláž zvítězily! (No a taky cena, museli bychom zalovit hlouběji do kapsy)

Naše vila nás ale nezklamala, prosklená přední stěna a vstupní dveře zaručovaly krásný výhled i z pohodlné postele přímo na Indické moře. Nádhera. Před vstupem byla krytá teráska s posezením. A před vilou lehátka a potom už jen písek a oceán.... Sen

Prostorný pokoj byl velký 70 metrů, měl nádhernou kovanou postel s moskytierou, která naštěstí plnila  funkci spíše okrasnou, protože jsme opravdu žádný hmyz kromě mravenců za celou dobu nepotkali.
Psací stolek, zrcadlo, šatní skříň a minibar, televize, kterou jsme vůbec nezapnuli. Fajn byl i kávovar nespresso, který máme doma, ale kapsle nebyly free, musely se platit 1 kapsle za 5 $. Takže jsme chodili na kávu ven do baru nebo restaurace, ale minibar, kde byla rozmanitá nabídka nealko a minerální vody, byl každý den doplňován a my jsme pitný režim opravdu nezanedbávali.
Na naší vile byla ale snad nejpřekvapivější koupelna a wc. Byla to vlastně taková minizahrádka za domem venku, vysoce oplocená a zčásti zastřešená palmovou stříškou. No, to byla nefalšovaná exotika!
Měli jsme tentokrát šťastnou ruku při výběru ubytování a byli jsme spokojení. Milé překvapení nám připravili i poslední noc před odjezdem, kdy jsme po návratu do pokoje našli krásně vyzdobenou postýlku, že jsme se spontálně rozhodli, že půjdeme ještě na drink do baru, protože nám bylo tu nádheru zničit... no a nakonec jsme šli spát až nad ránem, protože jsme se nechali vtáhnout do víru tance na diskotéce:)))
No, na dovolené se občas dějí neobvyklé věci!
Pokoj s kovanou postelí:




Venkovní koupelna s vířivkou




Teráska s posezením:



A nakonec vyzdobená postel:Spalo se nám tady celý pobyt jako v pohádce...


「チーン!」Či~n!

  日本に来るとまず最初に購入するものがある。 それは小さな電気の箱。トースターである。 1 日のスタートに欠かせない朝食のパンを焼く機械である。 Kdyby v Japonsko, první co koupit je jeden malý elektrický krabičk...