pátek 22. května 2015

Trošku ošuntělý hotýlek

Náš pobyt v Sendai nám byl oznámen až po příletu. Mimo plán. Ale co, utěšovala jsem se, aspoň poznám nová místa.
Sendai bych jinak možná nikdy nenavštívila. Trochu smutná jsem opouštěla náš byteček v Shinjuku. Na měsíc a půl.
Hotel Green Line, kde nás a ostatní Mahitovi kolegy produkce ubytovala, je hotel tříhvězdičkový. Takzvaně bussineshotel. Nachází se ve výhodné poloze, asi 5 minut chůze od radnice, obchodní třídy a restaurací a nočnich klubů.
Hotel není luxusní, není ani špinavý, ale je to hotel Ošuntělý. 
I když Naomi mi říká, že bych si měla dát pár nocí  trénink u nich na intru a hned bych i ten nejlůznější pokoj viděla jako útulný pokojík. To je fakt, že jsem rozmazlená a zvyklá na luxus.
Máme pokoj ve 3 patře a to přímo nad čtyřproudovou magistrálou. Takže otevřít si okno nepřichází v úvahu ani v noci. Jinak hrozí zalknutí vyfukovými splodinami.
Koupelnička a záchod v jednom je účelná. Teplá voda teče. Záchod splachuje. Teda ok.
Postel je obří. Skříň na oblečení zde není. Musíte si vystačit s věšákem. 
Stolek s židlí,  ktetou jsem očalounila županem, protože bych si na ni jinak nesedla. A gaučík a koberec bych nejraději vyhodila. 
No, cestování není pokaždé luxus a skvělé zážitky. Je to jako v životě. Je to pokaždý jiný. Ale bavilo by vás žít pořád stejně?