Kola v Tokyu jsou nezbytným a rychlým dopravním prostředkem. Jezdí na něm všichni a všude. Parkují kde se dá i nedá! Terén je všude rovina. Silnice a chodníky naprosto dokonalé, nikde díry a výmoly jako u nás. Takže příjemné ježdění.
Ale stále je mi záhadou ta souhra cyklistů a chodců. Ze začátku mě jímal děs když na chodníku okolo mě prokličkovalo kolo... Zůstala jsem jako přimražená. A přišlo mi to šíleně nebezpečný. Jedním slovem chaos. Ale teď chápu, že to musí být fungující symbióza.
Maminky na kolech vozí i 3 děti! Vepředu, vzadu na nosiči a ještě v šátku na břiše. Nikdo nemá helmu.
Slečny neohroženě jezdí v jehlových podpadcích. A s šarmem! Prostě maj to v krvi. Asi...
Mám pocit, že Japonci by na naše milovníky horských kol nechápali. Tady jezdí na kole prostě pořád. Ne proto, že je to baví, ale kolo je opravdu pouze praktická věc. Kola jsou tu prostě fajn pomocník. No, co třeba jako sušák na sušení peřin před domem.
Tak cink cink tralalaaaa
Žádné komentáře:
Okomentovat