čtvrtek 18. září 2014

Tokyo, stýská se mi

Vloni 4.září jsem se na 3 měsíce stala ženou v domácnosti v Tokyu. Koničiwa. Šůfu des. (Dobrý den. Jsem žena v domácnosti) 
V té době jsem ještě neměla svůj blog, ale ráda bych zavzpomínala. 

Tak popořádku: Cesta do Tokya 
Mahito už v Tokyu byl o něco dříve, tak jsem letěla sama. Skoro! Se skleničkou dobrého šampíčka:)
Poprvé jsem letěla Finnairem. Let  s mezipřistáním v Helsinkách, kde byl přestup s pauzou asi 2 hodiny. A dále již přímo desetihodinový let a cíl letiště Tokyo Narita. 
Letět do Tokya v bussines třidě je fakt lepší než v ecomomy. Tak jsem si to krásně užívala. A toho místa! 
A to jídlo!
A těch polštářkůůůů. Jů! 
No. Trochu jsem se prospala, projedla, pročetla a hladce jsme dosedli v Tokyu Narita.
Projít pasovou kontrolou. Ouje. Kufr. Mám! Taky jednou nedorazil, ale to byl let přes Moskvu.
A na autobus. Já používam Airport Limousine. Stojí 3000¥, asi 600 korun a jezdí na mnoho stanovišť. Zastávku hotel Park Hyatt Tokyo, a pak pešky asi 2 minuty a budu doma... Tak jedeme..trvá to okolo hodiny.
Přijíždime do Shinjuku a jsem napjatá, skoro se bojím, zda se mi bude líbit náš apartmán...
Ra