Cvičeníčko v japonském rytmě

Tak tohle bychom u nás potřebovali!

Pár kroků od nášeho bydlení  je rozlehlý Shinjuku Central Park, má rozlohu necelý jeden kilometr čtvereční, a pořád tady něco objevuju...

Na bleší trh jsem vás už vzala utrácet! 

Tak dnes uděláme něco pro své tělo. A peníze mimořádně potřebovat nebudeme.

Stačí si jenom přivstat! 

Už okolo šesté se park zaplňují cvičenci.

Většinou mají podobné bílé oblečení. A většinou jsou v důchodovém věku. Někteří přijíždějí na kolech, jiní si to rázují pěšky.

Někdo cvičí raději v povzdálí, někdo je družný a cvičí v centrální skupince.

Na schodech předvičují ti nejlepší.

Ke cvičení mají zapnutý magnetofon a cvičí svou půlhodinovou sestavu. Cviky jsou zaměřeny hlavněna protahování a dýchání. A komu to nestačí nebo chce něco jinak zaměřeného, tak se zapojí do taichi, které následuje po ranní rozcvičce.

 

     

 

No, a kdyby vám bylo bližší, věkově i stylově, třeba skejtování. Tak nedělní odpoledne se můžete přidat a trénovat se skejťáky, kteří zaplnili stejný plácek. 

Náš apartmán v obrazech

V Tokyu vlastní byt nemáme. I když bych si ho moc přála. Ale protože tu jsme tak 4 měsíce v roce, tak je pro nás po všech stránkách výhodnější pouze pronájem. Třeba jednou se mi u i tenhle sen splní.

Zatím si pokaždé pronajmeme byt v Nishi-Shinjuku v budově Arm's. Budova má 5 poschodí a pavlač jak na starým Žižkově. Když tu navečer zapadá slunce, tak tu ráda sedávám.

Velikost je 2kk a balkón. Není to žádný luxus. Ale apartmány  jsou čisté a tohle místo je ideální!

Zamilovala jsem si to tady hned napoprvé. Jsem tu jednoduše ráda. Ani nevím proč. Když jsme tady byli před 3 roky poprvé, byla tady Naomi dřív než já a když přiletěla domů a já se balila, tak mi řekla: "Jak tě znám, tak to se ti líbit nebude." A líbí.

Je tady základní vybavení: lednička, pračka, televize, postel, stůl, židle, klimatizace a vybavení kuchyně, vysavač...

Co tu chybí? Mahitovi taková trouba na opíkáni chleba  a mě zrcadlo. Troubu jsme už koupili a zrcadlo taky!

No, už asi víc popisovat nebudu....

Pojďte dál, se podívat, jak to u nás doma na 2,5 měsíce vypadá.

Z balkónu koukáme na luxusní hotel Park Hyatt Tokyo.  

 

 

           
Stav ledničky je ok! Takže klídek.

A já se naučila, že nic není tak hrozné jak to na 1. pohled může vypadat...

Oběd v mracích

Dnes prší a Mahitovi zrušili natáčecí den... Jupí! Máme celý den spolu: což se mi líbí moc.

Vstávali jsme poprvé od příletu bez budíku. A spali skoro až do půl desátý. 

No, ráno se dozvídáme, nakonec až tak volno nebude: Ve tři odpoledne má Mahito ve studiu kontrolu obrazu, co zatím natočili. Takže náš plán:

společný oběd v hotelu Park Hyatt Tokyo! A potom musí Mahito do studia. Ale oběd si užijeme. Navíc tam musíme, protože manažér z naší oblíbené dolní kavárničky Delikatessen povýšil, doslova  a do písmene, a je manažerem v Peak lounge:), tak ho chceme pozdravit.

Romantika v oblacích...To si nechám líbit.

Tak jdeme. Máme to hned za rohem.

Jedeme vzhůru... Výtahovka musí být! Naštěstí stíháme fotit společné selfie, do 52 poschodí to chvíli trvá...

A už jsme tam a jsme usazení ke stolu.

Předložili nám toto menu:

Tak copak si dáme dobrého?

Já jsem si z poledního menu vybrala rybu a Mahito vepřový steak .Já už mám hlad!

Posadili nás na naší stranu. A vidíme i na náš apartmán. 

 



To je všechno???

Já mám ale velký hlad...tak se zatím pokoukáme okolo: 

Hurá už je to na stole:
 

Teď jsem se lekla, kdo to je? 

 

 

I když to nevypadá, odcházeli jsme skoro po 2 hodinách spokojeně napapaní a i když sešup dolů, tak vzhůru k novým zážitkům...

První klapka

Důvodem našich dvou měsíců v Tokyu je Mahitova práce. Natáčení 4 dílného seriálu pro televizi Wow.

Režisérem je Minamoto Takashi, s kterým Mahito pracuje již několik let. 

Minisérie se zatím jmenuje Láska chytrých lidí.

Je to typické japonské drama lásky, milostného trojuhelníku. A na můj vkus až příliš zamotané, ale tak to mají japonci rádi.

Po příletu se Mahito hned vrhl do přípravných prácí, objížděli extetiéry, vyhledávali ideální interiéry, dělali se kamerové zkoušky, kostýmní zkoušky...

Ale dnes 26.6. je den D: první natáčecí den. 

Protože Mahito všechno prožívá na plno, bývá i trochu nervózní. Jakmile ale už točení začne, všechno z něho opadne a je ve svém živlu.

Proto jsem mu připravila malé překvapení pro štěsti!

A když se včera odpoledne vrátil, čekalo na něho ušité srdíčko pro štěstí!

Přemýšlela jsem, jaký dárek mu připravím a rozhodla jsem se mu ho vyrobit sama.

Koupila jsem plstěnou černou látku, režnou niť a semínka goma jako náplň.

A tohle je výsledek
 

Vím, že to není perfektní ruční zpracování, ale já šít vůbec neumím. Strašně ráda bych se naučila aspoň trochu šít, už jsem dokonce dostala od mamky šicí stroj, ale stále je nepoužitý. Takže to berte prosím shovívavě...

Pro mě je hlavní, že jsem Mahito překvapila a měl radost. A ještě jsme se spolu nasmáli, když jsem mu řekla, že náplň jsou goma semínka:) : zase český hlava moje Radanko! 

 

 

A dnes ráno si srdíčko připnul na tašku se scénářem a šel na to! Tak "Zlom vaz, Mahito!"

 

Třeba se ze mě za ty dva měsíce stane zručná švadlenka! Látka i goma ještě zbyly!

Radana