středa 24. dubna 2019

(Ne)pravidelná linka Praha-Tokyo




Moji milí čtenáři, ještě se zase vrátím pár týdnů zpátky, abych vám vysvětlila, proč jsme s Mahitem tentokrát v Tokyu.

PRÁCE NA PRVNÍM MÍSTĚ = SHIGOTO FIRST
Mahito je kameraman a točí hlavně v Evropě, ale když dostane nabídku na natáčení v Japonsku, tak musíme vše spolu řádně promyslet a naplánovat.
Mahito se zajímá, co bude točit, jaký námět, chce po produkci ideálně scénář, ale ten většinou ještě není napsaný. Domlouvá si samozřejmě finanční stránku.
Já se zajímám, kde a na jak dlouho budeme bydlet. 
Jestli bude natáčení jen v okolí Tokya nebo i v jiných lokalitách. A určitě vítám to vytržení z našeho libereckého domova jako fajn změnu.
Tentokrát se jedná o natáčení 3 dílů detektivního seriálu pro televizní stanici NHK.
Jakmile se tedy Mahito s produkcí na práci domluvili, tak už jsme samy zajistili letenky a bydlení. 
A koupili nový kufr:)

LETENKY PRAHA ZURICH TOKYO
Letěli jsme tentokrát poprvé se Swiss Air, 
v ekonomické třídě.
Cena zpáteční letenky v ekonomické třídě se nyní pohybuje okolo 12 000 až 18 000 kč.
Co se týče zavazadel, podmínky se různí u leteckých společností.
My jsme mohli vzít na 1 osobu dokonce 2 kufry do 23 kg a 1 příruční kufr do 9 kg. To jsme nevyužili. Ale zpátky možná...
No, cesta byla dlouhá, ale naprosto bez komplikací.
Letěli jsme ráno v 10:40 Praha - Zurich, let krátký asi hodinu a půl. 
Při krátkém přestupu (80 minut) v Zurichu jsme se stihli zastavit v salónku. Jupí! Na dlouhých cestách letadlem se ze všeho nejvíc těším na letištní salónky. 
I když pokaždé neletíme bussines třídou, tak opravdu asi 20 let využíváme výhody kreditní karty Diners Clubu, která umožňuje vstupy zdarma do letištnich salónků po celém světě. To je přijemná věc. Nemusíte pobíhat po obchodech s tax free a posedávat v letištních halách. A můžete se v příjemném prostředí trochu zrelaxovat. Já se ráda najím, protože jídlo na palubě letadla nic moc.
Potom už nás čekal dlouhý let 12 hodin Zurich - Tokyo.







Ale i to nakonec uteklo a přistáli jsme na tokijském letišti Narita. Tady mě a Mahito pasová kontrola rozdělí, a já musím jako foreign-cizinec k jiné přepážce, kde probíhá skenováni oční duhovky a snímání otisků prstů. Dále musíte uvést u koho nebo v jakém hotelu budete ubytovaní, a důvody vaši cesty, je to vcelku důkladná procedůra. Úplný výslech.

Busem z letiště: TOKYO NARITA - SHINJUKU
Potom se s Mahito zase šťastně shledáme u kufrů a když máme i náš kufr, vyrážime koupit jízdenku na Aiport Limousine busík.
Jízdenka stojí 3100¥ asi 600 kč.
Můžete jet i vlakem do Shinjuku Narita Express. Ta je o dost dražší. Asi 1000 kč osoba.
Pokud máme čas, koupíme na letišti také předplacenou sim kartu s daty na mobil 3GB na měsíc za 3000¥ , cena okolo 600 kč a už jedeme pohodlně busíkem až k hotelu Park Hyatt Shinjuku. A to už jsme skoro doma. 
Při vystupování se na náš kufřik automaticky vrhají hoteloví nosiči, ale my je musíme odehnat a vysvětlujeme, že u nich bohužel nebydlíme, že máme apartmán poblíž za rohem:)
A teď jsme napjatí, trochu se bojíme, jak bude vypadat naše bydlení. Ale o tom zase příště.





















Radana a Mahito


Žádné komentáře:

Okomentovat

「チーン!」Či~n!

  日本に来るとまず最初に購入するものがある。 それは小さな電気の箱。トースターである。 1 日のスタートに欠かせない朝食のパンを焼く機械である。 Kdyby v Japonsko, první co koupit je jeden malý elektrický krabičk...