Předsevzetí do roku 2018!
Dáváte nebo ne?
Já tedy ne, ale tentokrát jsem si jedno velký a příjemný Předsevzetí dala: probudit ten náš česko-japonský blog k životu.
Vím, že jsem líná a někdy se mi nechce pro vás všechno zajímavý, teda podle mne zajímavý fotit a psát, často vypadám šíleně, a nechci aby to někdo viděl, nebo taky není nic zajímavýho a novýho. Ale zkusím se stát "blogerkou". A to právě v roce 2018!
Koncept teda nemáme, ale ten já nemám celej život, takže bych to i tak zkusila, pokusím se pro vás psát pravdivě a od srdce, ale zajímavě. A Mahito, kterej je pečlivej, opatrnej, vzornej mi bude hodně pomáhat, když bude mít čas a nebude zrovna ve světě s kamerou. Ráda bych psala o životě, kterej je tak krásnej, když se žije.....Že jo:)
1.1. 2018 Čertova Zeď
Včerejší Silvestr a Mahitovi narozeniny jsme si oslavili tradičně s přáteli v divadle, tentokrát jsme zběhli z Divadla F.X. Šaldy, dávali Funny Girl, kterou jsme už viděli a podruhý bychom to nedali, silvestr-nesilvestr, do Malého divadla na Atomovou kočičku. Je to představení od talentovaného herce, scénáristy a režiséra Tomáše Dianišky, je stále vyprodáno a tak jsem počítala s velkou legrací, legrace byla, ale téma bylo spíše vážné, a tak mi po představení bylo spíše smutno... ale vyrazili jsme s přáteli do naší milované kavárničky, kde nás čekala a držela nám stůl naše Naomi se Šimonem a už jsme se společně smáli..
Půlnoc a Nový rok vítáme šampaňským, velkou pusou a házením prskavek na náš strom z balkónu.
A nejvíc se těším na druhý den, kdy vyrážíme k Čertově zdi, našemu magickému místu. A dáme si tam na okraji lesa malý piknik.
Dnes bylo úplné jaro. A tak se nám ani nechtělo do auta, ještě jsme se zastavili obhlídnout sněhové podmínky na lyže a hurá domů ke zbytku cukroví.
Přejeme ten nejkrásnější rok 2018!!!
Radana a Mahito
Žádné komentáře:
Okomentovat